Únor 2012

Omluva

27. února 2012 v 15:38 | Michaela |  Michaela
Zlatíčka, chci se vám moc moc omluvit, že sem tu tak dlouho nebyla..
Měla jsem teď dost problémů. Samí hádky s přítelem, ve škole jsem nestíhala, mámu jsem měla v nemocnici (od dneška znovu), musela jsem se doma starat, vařit, uklízet.. A o víkendu mě máma zase vyhodila z bytu.. I když už jsem zpět. Prostě jsem chvílema dost padala na hubu :(

Chápu vás, jestli jste si mě smazali.. Teď vám to ale vynahradím, hlavně o jarkách, který mám příští týden.

Mám novou motivaci, a ne jen jednu. 2.4. jedeme se školou do divadla a já nemám co na sebe. Tak si chci koupit nějaký hezký šatičky, ale v nich nemůžu vypadat jako hrošice!! Navíc mi muj vlezlej spolužák řekl, že se mi klepou stehna :(
Doma mi taky pořád říkají, jak jsem tučná a řekl mi to i přítel :(
Před 10 dněma jsem si koupila psyllium a ještě k tomu beru EBS tak doufám, že to aspoň trochu pomůže :) Chci ze sebou něco udělat :)

Berušky, moc moc se vám omlouvám, teď jdu opět vařit, protože jak jsem psala, mám mamču v nemocnici a musim nasytit tři hladový chlapy :D


On my mind

5. února 2012 v 9:47 | Michaela |  My diet
Topím se v minulosti. Nejde to, přenýst se přes to, co bylo.
Tolik mě to zničilo. Tolik mi to ublížilo.
Nevím, co jsem udělala špatně, že se to musí dít zrovna mě.
Já chci být jen šťastná! Tak proč to nejde?
Proč musím celý noci probrečet?
Proč musím pořád hledat chyby jen u mě?
Proč se musím snažit jen já?
Proč, proč, proč...
Broučku, není to tak lehký udělat za tím vším tlustou čáru.
Tohle už z paměti nevymažu.
Potřebuju pomoc, potřebuju tebe, ale toho starýho, hodnýho, obětavýho!

Jo jinak dámy, ve čtvrtek jsem stoupla na váhu po takový době!!!
Myslela jsem, že to semnou sekne.
68,0 kg ---> 4 kg nahoru
Dneska jsem na tu váhu vlezla znovu a to číslo už bylo o něco lepší:
67,1 kg


Broken

1. února 2012 v 21:01 | Michaela |  Michaela
Další hádka.. ale už je to dobrý..
Mám objednanej adipex (30 tbl.)
už ho mám na poště, ale nejsou peníze,
takže v pondělí :(

Pořád se snažim projevit se,
vypustit své staré pravé já!
To zlobivé, které si nic nedělalo z ostatních lidí,
ale i tak bylo ochotné pomoci.
To, které bylo hubené, chodilo v roztrhaných džínách,
tílečku a mikče.. žádný podpadky!
To, které se nebálo napít, nebálo se žádné zábavy.
To, které nebylo vztahovačné.
To, které bylo v pohodě a pořád nebrečelo.
To, které bylo silné!
Teď jsem se musela změnit, abych všem dělala radost.
Jsem ta hodná holčička, která poslouchá, bojí se ozvat.
Jsem ta, co se snaží hrát na dámu, i když na to vůbec nemá a nebaví jí to.
Jsem ta, co nedokáže říct ne.
Jsem ta, která noci probrečí, ale přes den se musí usmívat.
Jsem ta, která si nemůže žít svůj život.
Jsem ta, co by měla být perfektní.

A ptal se mě někdo, jaká chci být?
Ne..
Třeba jednou, budu zase stará Michaela!

x